PRAHA UŽ VOLÁ!
Jak název článku napovídá, můj minulý víkend patřil Praze. Kdo by neznal město ležící v samém srdci Evropy? Předpokládám, že každý z Vás během svého života Prahu alespoň jednou navštívil a měl tak možnost pokochat se jejími krásami. Proto jsem se rozhodla, že zde nebudu oslavovat její notoricky známou část jakou je například Pražský hrad, ale vydám se o něco dál. Do další notoricky známé části - na Vyšehrad.
Vyšehrad nabyl v 11. století slávy, o které se mu ani nesnilo. Panovník Vratislav II. (mimochodem první český král) přenesl právě do těchto míst své královské sídlo (trochu se poštěkal s bratrem i s pražským biskupem) a založil tu i onu známou vyšehradskou kapitulu, která sehrála v našich dějinách důležitou roli. Právě tehdy, za doby vlády Vratislava II., byla na Vyšehradě postavena jedinečná památka v románském slohu (ten nejstarší) - rotunda sv. Martina, která mi doslova vyrazila dech. Bohužel jsem se nedostala dovnitř, ale při další návštěvě Prahy se o to rozhodně pokusím znovu. Mimochodem jedná se o jedinou zachovalou raně středověkou stavbu na Vyšehradě a pravděpodobně je ze všech pražských rotund nejstarší. Pokud máte rádi dobrodružství, můžete se pokust najít zazděnou dělovou kouli na východní straně, vězí tam od 18. století zásluhou pruského vojska. Zajímavé je (i když je to spíš takové české historické klišé, co se církevních staveb týče), že si Josef II. v 18. století z rotundy udělal vojenský sklad a později se tu dokonce vyráběly dělostřelecké náboje. Jo a taky ji chtěli v polovině 19. století zbourat. Nakonec se od toho sice upustilo, ale rotunda si ani tak nepolepšila a stala se rezidencí pražské chudiny. Na konci 19. století se ale šťastně vrátila do rukou církve a jestli neumřela, tak tam stojí dodnes.
K dalším vyšehradským dominantám nepochybně patří bazilika sv. Petra a Pavla, která je vidět tak nějak odevšad, ale prokličkovat k ní dá celkem práci, protože je důmyslně obehnaná nádherným parkem. Dovnitř jsem se také nedostala (zrovna se tam svatbovalo), tudíž Vám nabízím jen pohled zvenku (a z dálky, protože by se mi jinak nevlezla do fotky). Bazilika byla postavena taktéž za vlády Vratislava II. a roku 2003 ji navštívil sám papež Jan Pavel II. a povýšil ji na "baziliku minor".
Pokud sdílíte mou morbidní vášeň pro hřbitovy, rozhodně navštivte ten vyšehradský. Místo posledního odpočinku zde nalezlo mnoho známých osobností, mezi nimi například Karel Čapek, Mikoláš Aleš, Milada Horáková či relativně nedávno zesnulý Stanislav Gross.
V areálu se nachází mimo jiné také galerie Vyšehrad, která vznikla za zdmi bývalé středověké hradební věže ze 14. století (aneb jak efektivně využít to, co zbylo). Takže pokud se vydáte na Vyšehrad a bude náhodou deštivo, můžete sem zalézt a nechat se nakazit nějakým tím uměním.
Pokud bude ale slunečno, a já Vám takové výletové počasí ze srdce přeju, můžete se pokochat parádním výhledem na Prahu a na Vltavu a na nekonečné davy turistů. Moraváky jistě potěší skromná vyšehradská vinice.
Malá perlička na závěr: víte, že právě na Vyšehradě se nachází první český ústav pro tělesně postižené děti? Založil ho tu roku 1913 profesor Mudr. Rudolf Jedlička.
A to je ode mě pro dnešek všechno. Mějste se krásně a užívejte poslední hřejivé podzimní dny!
Zdroje: http://www.praha-vysehrad.cz/
Komentáře
Okomentovat