SPATŘIT KOŘIST
Včera jsem si byla zaplavat. Rozhodně
to ale nesouvisí s žádným mým novoročním předsevzetím. Naopak. Ke sportu
jsem si našla cestu již před dávnými lety. A hubnout taky nepotřebuju. Své
lehce třesoucí se křivky mám ráda. Což je údajně základ úspěchu. Zásadně ale
nerada sportuju sama. Mám nepříjemný pocit, že jsem středem pozornosti. Cítím,
jak se mi pohledy cizích lidí nelítostně zabodávají do hřbetu a lstivě tnou do
živého masa. Beru si s sebou tedy nějakou tu smečku. Občas je to smečka
malá (já a kamarádka) a občas je to smečka rodinná (já, mamka, teta a párek
jejích ratolestí). Tentokrát jsme vyrazili v té větší formaci. A byl to
mazec. Zásadně totiž nenosím čočky, protože mi nic nevadí tak jako to, když si
musím sáhnout do oka (je mi zle i když o tom jen píšu), nebo když si do něj někdo
sahá přede mnou. Není to ale vůbec na škodu. Po sundání brýlí se mě jakožto
introvertky zmocní falešný pocit bezpečí a ztrácím tím tedy většinu zábran,
které při styku s veřejností obyčejně mám. A tak jsem si jen tak klídeček,
pianko plavala uprostřed bazénu svá oblíbená prsa, vychutnávala jsem si něžné
dotyky proudu vody a v hlavě jsem měla vzduchoprázdno. Vydržela jsem to
asi deset bazénů, potom mě z mého pekelného soustředění vytrhnul hurónský
smích mé smečky. Stála v hloučku na druhém konci bazénu a něčemu se z plna
hrdla smála. Zamžourala jsem na ně, ale nemohla jsem se dopídit příčiny. Rychle
jsem si zkontrolovala vrchní díl plavek. Všechno bylo tam, kde má. Tak kde byl
problém? Prudkými tempy jsem se dopracovala až na druhý konec bazénu a zvědavě
jsem po nich hodila očko. Mamka s tetou se smíchem nezmohly ani na slovo.
Ale malá mi s tou svou nezaměnitelnou dětskou upřímností pošeptala: „Tamten
kluk tě balí,“ a ukazováčkem zamířila na nebohého plavce, který se se mnou již
dobrou čtvrt hodinu snažil navázat oční kontakt. Když jsem se o tuhle příhodu
dělila se svou dobrou kamarádkou, dychtivě se mě zeptala:
„No a byl
hezkej?“
Zamyšleně jsem
svraštila čelo a odpověděla: „No podle obrysu jo.“
Konečně tedy začínám chápat, že lovecký úspěch
nezáleží jen na vábném zevnějšku a kvalitním nitru. Základem úspěchu je kořist
vůbec spatřit.
(1/2018)
Komentáře
Okomentovat