MÁŠEŇKA
Vladimir Vladimirovič Nabokov
Je mi nad slunce jasné, že dnes už ruské klasiky takřka nikdo nečte. Ale co třeba takový Nabokov? Nechtěli byste ho alespoň zkusit? Věřím tomu, že většina z Vás zná jeho nezapomenutelnou Lolitu. Pojďte tedy se mnou přijít na chuť Mášeňce!
První vydání románu Mášeňka je datováno do roku 1926 a jedná se tedy o prvotinu slavného ruského spisovatele Vladimira Vladimiroviče Nabokova. Co do obsahu a formy ale román vůbec začátečnicky nepůsobí. Nabokov se v něm snažil zachytit život, osudy a pocity emigrantů, kteří byli nucení opustit "matičku Rus". Nejen z tohoto hlediska se jedná o autobiografický počin, Nabokov sám byl emigrantem, Rusko opustil v tzv. první emigrační vlně v období občanské války. Hlavní hrdina Ganin žije společně s dalšími emigranty v jednom berlínském penzionu, který vede stařičká vdova. Navazuje zde poměr s emigrantkou Ludmilou, ale necítí se s ní tak úplně šťastný, nakonec přemýšlí nad tím, jak se z moci Ludmily vymanit. Blíže se seznamuje s dalším emigrantem Alfjorovem, ten mu vypráví o tom, že za ním v sobotu přijede jeho milovaná žena Mášeňka. Zmíněné jméno v Ganinovi vyvolá vlnu vzpomínek. Kdysi také znával dívku tohoto jména, dokonce do ní byl zamilovaný. Během občanské války byl ale zraněn a emigroval do Německa. A co bude dál? Přijede do Berlína Alfjorova žena? Co se stalo s Ganinovou Mášeňkou? To Vám nemíním prozradit, přečtěte si o tom sami :)
Knížka je poměrně tenoulinká, jedná se sice o román, ale má pouhých 118 stránek. Nicméně obsahově je nesmírně pestrá, věty Nabokova jsou malebné a úžasně (chvílemi až děsivě) košaté. Samotný děj románu ve Vás vzbuzuje hned několik pocitů. Zaprvé Vás přiměje zamyslet se nad osudy všech emigrantů, nad tím, jaký byl jejich život za hranicemi rodné země, to, jak se asi cítili a nač mysleli. Sám Ganin všechny ruské emigranty považuje za stíny, emigraci vnímá jako pouhý sen a reálné je podle něj pouze to, co se stalo v Rusku. Zadruhé Vás Nabokov přiměje netrpělivě očekávat příjezd Mášeňky, čekáte na to, jak se celá zápletka rozuzlí, ale nakonec je všemu úplně jinak. Vyvstává tak otázka, co všechno se vlastně pod oním krásným slovanským jménem Mášeňska skrývá. Jedná se pouze o ženu? Nebo je Mášeňka perifrází milované vlasti?
A jedna malá zajímavost nakonec: Překladatelé do neslovanských jazyků se při překladu této románové prvotiny vcelku natrápili s názvem, protože Mášeňka má své cizojazyčné alternativy pouze ve slovanských jazycích (například do angličtiny byl román přeložen pod názvem Mary).
♥ ♥ ♥ ♥ ♥
Krátká ukázka z knihy:
V ten poslední srpnový den mu osud dal okusit budoucí rozloučení s Mášeňkou, rozloučení s Ruskem.
Byla to tvrdá zkouška, tajemná předtucha; zvlášť smutně se jedna za druhou vzdalovaly do šedivého rmutu planoucí jeřabiny, a jemu se zdálo neuvěřitelné, že ta pole, balvan na rozcestí a zádumčivé telegrafní sloupy na jaře opět uvidí.
Komentáře
Okomentovat