Často od českých mužů slýchám výmluvy, že není důvod MDŽ slavit, neboť se jedná o komunistický svátek. A slýchám to tak často, že jsem se rozhodla uvést celou situaci a “rudou bublinu” kolem MDŽ na pravou míru.
Zatímco někteří zarytě tvrdí, že svátek s sebou přinesl neblaze proslulý Sovětský svaz, ti chytřejší už vědí, že sahá hluboko do historie, a to konkrétně do starověkého Říma, kdy byl výsadou vdaných žen, které v tento slavnostní den od svých mužů očekávaly dárek.
Další spojitost pak má s demonstracemi probíhajícími v 19. století v New Yorku (takže opět žádné Rusko ani Sovětský svaz). Ne náhodou se
právě v 1. polovině 19. století demonstrovalo za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd a za volební právo žen. Muži se takovýchto demonstrací účastnili jen zřídka, báli se, že přijdou o svou práci, na kterou byla často odkázána celá rodina.
Krátce na to v Americe zavedli Národní svátek žen, Evropa se tímto svátkem inspirovala až o dva roky později, a to v roce 1910. MDŽ tedy není primárně politický ani komunistický svátek (budeme-li přesní, vznikl ještě před vytvořením SSSR), jedná se o den oslavující boje za rovnoprávnost a volební právo žen.
To, že si svátek vzala do parády sovětská propaganda je ale věc druhá. Chytří sovětští propagandisté celou záležitost pochopili po svém a vdechli jí svůj socialistický duch. Osvoboditelem ženy se tedy stala, jak
jinak, Strana, čímž komunisté na dlouho vtloukli klín do lidských hlav.
Z krátké poučky vyplývá, že se vlastně vůbec nemusíte bát vyrazit 8. března do květinářství a v klidu tak můžete dát najevo své drahé polovičce či milované mamince úctu, aniž byste tím propagovali rudý bolševický svátek.
С 8 марта!
Komentáře
Okomentovat