Pokud sledujete můj Facebook či Instagram, jistě jste si všimli, že jsem ve čtvrtek vyrazila na další cestu. Tentokrát jsem ale necestovala vlakem ani letadlem, zvolila jsem auto. A mělo to své kouzlo.
I cesta je cíl
Když totiž cestujete autem, i cesta může být cíl. Nic vás neomezuje, jste pánem svého času a máte podstatně více možností.
Samozřejmě máte ale i podstatně více povinností. Každá země má svá specifika, která musíte jako řidič i jako turista respektovat. Právě to byl důvod, proč jsme si pro svou cestu vybrali právě Německo.
Možná jste postřehli, že Německo v současnosti projednává zpoplatnění dálnic, což pro turisty není rozhodně nic příjemného. Právě teď je tedy ideální doba na to Německo navštívit, postačí vám česká dálniční známka (pokud chcete cestu zvládnout rychle a vydat se po dálnici už v ČR).
Právě z tohoto důvodu sešlo z našeho původního plánu vydat se do Polska. A ani na chvíli jsme nezalitovali.
Plán cesty
Jak už název předchozí kapitoly napovídá, při plánování jsme se celou dobu řídili heslem, že i cesta je vlastně cíl.
Pokud vyrážíte na dovolenou autem, máte dvě možnosti. Buď si vyberete jednu destinaci a jedete "tahem", z místa A do místa B, v místě B spokojeně zahnízdíte a prozkoumáváte nejbližší okolí, nebo si prostě cestou vytyčíte vícero bodů a ty postupně a dle libosti protínáte. A to byl přesně náš případ.
Původně jsme chtěli prostě na sever k Baltu, plánovali jsme uhnízdit v Gdaňsku a projíždět nejbližší okolí. Nakonec to ale dopadlo úplně jinak.
Cesta
ČR jsme opouštěli večer, zhruba po páté hodině odpolední. Jako první bod jsme si vytyčili Drážďany, vzdálenost 347 km nám přišla pro začátek fajn. A ujet se to dalo.
Vzhledem k tomu, že jsme vyjížděli večer a směrem na západ, naskytl se nám pohled na překrásný západ slunce.
Ubytování jsme vlastně ani neplánovali. V Drážďanech jsme si našli přes internet hotel a udělali jsme si rezervaci.
Následující den jsme "prochodili" a večer jsme se opět přesouvali, tentokrát do Berlína. Hotel jsme rovněž hledali až den předem, díky tomu se nám podařilo přenocovat za "sranda peníze".
Asi nejnáročnější pak byla cesta z Berlína k Baltskému moři, ale vyplatila se. Nad Německem a Polskem se rozkládá něco mezi poloostrovem a ostrovem, přes toto území prochází hranice, takže jste vlastně u moře a zároveň jednou nohou v Německu a druhou v Polsku. No nezní to jako pohádka?
O tom, kam všude jsme se podívali, kde všude jsme zastavili a co se nám nejvíce líbilo Vám povím zase příště :)
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat